My Big Box

Tak a už je to konečně tady,měla jsem tolik starostí,že jsem ani nepostřehla že už jsem konečně přijatá.Od letošního září nastupuji na Soukromou střední školu podnikání o.p.s

Nemohu se dočkat.

Ještě těď si vzpomínám na tu trému jak jsem utíkala s dotazy za profesorkou,která na mé základní škole představovala svou školu.Trochu jsem se zaskočila,protože ještě nikdy jsem se k tak "velkému" činu nedokopala.S její odpovědí na mé otázky jsem byla nadmíru zpokojena.Hned jak jsem přišla domů,začala jsem zahajovací akci "A" dokud mi rodiče neřekli jdi už do pokoje nadšeně jsem vyprávěla o svém objevu...Akce "A" se povedla,konečně jsme o té škole doma začili radikálně mluvit,za pár dní už jsme šly s mou matkou navštívit mou budoucí školu...Zase jsem měla nervy na oprátkách ale přešlo to v tu chvíli,když pani profesorka řekla:"je to jen v tvých rukách".S tímto jsem počítala a opakovala jsi při raním stávání do školy,že to dělám pro sebe a mohu být jen ráda,že dostanu ještě šanci.Znovu jsme navštívili mou budoucí školu,tentokrát i s otcem...bála jsem se že otec řekne něco špatně ale naopak,jeho upřímnost a životní zkušenosti mi ještě více napomohly se tam dostat.Ke konci byla moje poslední akce "B"

Této akce jsem se moc bála,protože jsem měla být na můj nenáviděný předmět posazena do své budoucí třídy,která byla zaplněna o rok staršími žáky,byla jsem zaskočená a půl hodiny jsem jen tak pro seděla ale na štěstí jsem tam měla kamarádku,která minulý rok vyšla a z prava seděl kluk,který mi později něco řekl...něco s tužkou a papírem ... už si nevzpomínám,prostě to bylo  fajn a když to byl předmět,který moc nemusím tak ten přístup profesora a dětí mě natolik natchl,že se vůbec nebojím.Bylo to hezké,proto jsem tam byla ještě na jednu hodinu....

Těďkon tam už byli naši podepsat smlouvu a já už jen doufám až vypadnu ze základky a půjdu na svou vysněnou školu .... xo)